Stručná analýza zápasů z hlediska střeleckých pokusů (Corsi). Aneb Češi nehráli špatně, ale…
Hokejový zápas můžete hodnotit různými způsoby. Ultimátní rozhřešení mu samozřejmě dává závěrečné skóre, ale jak každý hokejový fanoušek dobře ví, góly padají často naprosto náhodně, někdy se odrazí do branky každá šmudla, jindy i excelentní střelec pokazí naprostou tutovku.Takže na chvíli zapomeňte, jak poslední dva zápasy české reprezentace proti Švédsku dopadly a pojďme si je rozebrat pomocí jednoduché metriky – střeleckých pokusů (Corsi).
Proč střelecké pokusy?
- Tyto střelecké pokusy se liší od střel na branku, které sleduje běžný hokejový zápis, tím, že do součtu zahrnují i střely mimo branku a zblokované střely .
- Údaje se sledují hokejistům podobně jako plus/minus body. Při účasti na ledě, kdy hráčův tým vystřelí, dostane hráč plusový bod, při střele soupeře minusový.
- Výsledky pak můžou mít podobu dvou čísel (plusového a minusového), nebo pouze jejich rozdílu, často se uvádí také procentuální podíl plusových bodů na součtu všech střeleckých pokusů.
- Statistiky jsou sledovány pouze ve shodných hokejových situacích (5 hráčů proti 5). Odfiltrovávají se tak oslabení i přesilovky, které lze analyzovat zvlášť.
K ČEMU JE TO DOBRÉ?
- Čísla udávají schopnosti týmu diktovat tempo hry, když je vybraný hráč na ledě. Tým u puku, který častěji střílí, vytváří tlak na soupeře a zvyšuje pravděpodobnost vstřelení branky.
- Je dokázáno, že dlouhodobě je schopnost držení puku vyjádřená střelami na branku mnohem konzistentnější než střelecká potence a dokáže mnohem lépe předvídat budoucí výsledky týmu.
Analýza zápasů proti švédsku – duben 2015
Jak se na graf dívat?
- Úspěšné hráče (modrá barva) najdete v pravém dolním rohu tabulky, jsou to hráči, kteří ovládali během dvou zápasů hru. Když byli na ledě, hrálo se zkrátka spíš u Švédů než před Kovářem.
- Jeden z nejlepších hráčů českého výběru, Vladimír Sobotka, byl na ledě u 26 střel Čechů a jen 12 střel soupeře. To je vynikající poměr 68,42 %. Ještě lepší čísla měl Jan Buchtele (73,08 %), který se bohužel zranil ve druhém zápase a na MS se nepodívá.
- Rozbor střeleckých pokusů nám umožňuje zjistit, jestli výkon jeho řady byl opravdu tak dobrý, jak vypadal z kanadského bodování (Radil měl 2+2 body). Odpověď je: ANO. Když si vyfiltrujete čísla pouze z pátečního utkání, zjistíte, že řada Buchtele-Koukal-Radil neměla výraznou kliku. Ona opravdu dominovala utkání. Radil končil se 71% převahou, Koukal se 67% a Buchtele dokonce se 75%. To znamená, že z deseti střel, u kterých zmiňovaní hráči byli, 7 šlo na branku Švédska.
- Podobný nepoměr není dlouhodobě udržitelný (nejlepší hráči se drží pod 60 %), ale ukazuje to jak výjimečný zápas zejména Radil s Buchtelem sehráli.
- Dvojzápas moc nevyšel druhé Novotného řadě. V obou zápasech byla spíš přestřílena a v druhém zápase dokonce Novotný byl z hlediska převahy nejhorším hráčem (celková statistika 24-31, tedy 43,6 %).
- Poměr střeleckých pokusů je samozřejmě nutné posuzovat v celkovém kontextu. Dva zápasy nic neznamenají. Třeba právě Novotný minimálně ve dvou případech rychle střídal Sobotku, a protože zrovna útočil soupeř, Sobotka se „minusovým bodům“ vyhnul.
- Běžně se také sleduje kvalita soupeře, proti kterým jednotlivé řady nastupují. Případně, jaké je aktuální skóre (vedoucí tým má menší motivaci útočit). Pokud si ale chtěli trenéři vyzkoušet, které spolupráce by mohly fungovat, obdrželi poměrně zajímavou informaci.
Analýza zápasů jako celku
- Užitečná může být i analýza agregovaných dat z celého zápasu. Komentátoři a experti v ČT se shodli, že první zápas se českému týmu povedl, v druhém už Švédové hráli agresivněji a zavírali střední pásmo.
- Poměr střeleckých pokusů a jejich distribuce (opět pouze v 5v5) ukazuje, že Češi dominovali nad soupeřem hlavně ve druhé třetině prvního zápasu, druhý zápas takovou jasnou pasáž nepřinesl.
- Přestože diváci i komentátoři vnímali v prvním zápase převahu českého týmu, nebyl to soustavný tlak vyjádřený střeleckými pokusy. Co je důležité: minimum českých útoků končilo více než jedním střeleckým pokusem.
- Pokud jste zápasy neviděli a chcete si je nechat zprostředkovat, podívejte se na poměr mezi útočnými akcemi s 1, 2 a 3+ střelami. Češi v prvním zápase vedli většinu času, velmi dobře pracovali ve středním pásmu a podnikali rušivé protiútoky. Tyto útoky nevedly k velkým závarům.
- Švédové měli v prvním zápase méně střeleckých pokusů, ale jejich distribuce byla zajímavější – větší počet útoků byl s více střelami. Což jsou typicky akce, kde se tým udrží delší dobu v pásmu, nebo vyvolá složitou situaci s dorážkami.
- Slabší schopnost Čechů vytvářet dlouhodobý tlak v útočné třetině se velmi dobře ukázal v posledních minutách druhého zápasu, kdy se čeští reprezentanti nebyli schopni udržet v útočném pásmu a ohrozit švédskou branku. Poslední střelecký pokus v 5v5 měli Češi v 47. minutě (což je stav ovlivněný dvěma přesilovkami, přesto to o něčem vypovídá).
- Češi se zkrátka v klíčové chvíli nedokázali dostat do útočné třetiny.
- V průběhu celého dvojzápasu měli celkem 16 útoků s dvěma a více střelami.
Data
Data vznikla ručním sběrem, s maximální pečlivostí a vícenásobným přehráváním sporných situací, přesto stoprocentní spolehlivost garantovat nemohu. Zejména obránci často nejsou vidět v záběrech a člověk musí spoléhat na pravidelnost nasazování formací. Za chyby se předem omlouvám. Pokud se vám nelíbí interaktivní graf v článku, nabízím statické grafy z obou zápasů:
