AnalýzyDataMS 2015Reprezentace

Přesilovky a oslabení českého nároďáku z pohledu statistik

27.5.2015 — by The Hockey Ninja0

main

AnalýzyDataMS 2015Reprezentace

Přesilovky a oslabení českého nároďáku z pohledu statistik

27.5.2015 — by The Hockey Ninja0

Nikdo nečte dlouhé články plné složitých čísel a písmenek. Proto jsem slíbenou analýzu výkonů českého týmu na MS v Praze (a Ostravě) rozdělil a nabízím zvlášť statistickou pitvu přesilovek a oslabení. I v analýze těchto herních situací jsem využil ručně sbíraná data, protože bohužel přehledné statistiky v nestandardních počtech hráčů na ledě neexistují. Všichni, kdo používají oficiální data, tak pracují s mišmašem čísel za přesilovky, oslabení i 5v5, což logicky vede k tomu, že vám některé souvislosti můžou uniknout.

Spoiler alert aneb co se tu dozvíte:

  • Přesilovky stály hodně na Jágrovi s Voráčkem – opticky i střelecky. I když Češi stříleli na první pohled ze všech pozic, Jágr s Voráčkem se zasloužili o dvě třetiny střel první lajny, které šly na branku. 66 %! Ne, není to překlep.
  • Na jednu střelu, která v přesilovce prošla na branku, čeští hráči potřebovali 2,37 střeleckého pokusu.
  • Přesilovkové formace dávaly gól zhruba stejným tempem jako jej borci v oslabení dostávali: 7,5-8 minut na jeden gól. To není příliš povzbudivá bilance, protože v sobě zahrnuje zápasy s hokejovými titány jako Rakousko, Francie či Německo.
  • Kanada i USA dokázali naše speciální řady eliminovat. Kanaďané nás v semifinále navíc zahrnuli obrovským počtem střeleckých pokusů za minutu (4,25), zatímco nám povolili jen 0,86.
  • A ukážu vám i jak se dají zjištěná čísla použít k rychlé analýze hry. Aneb elektronická tužka i na Ninjovi!:)

Průměrná dvouminutová česká přesilovka na MS? To jsou 4,5 střelecké pokusy, z nichž ale jen dva opravdu nutí brankáře k zákroku. Výsledkem je čtvrtgól (0,25).

Přesilové hry

Početní výhoda byla v nejlepší tradici hodnocení na základě příliš malých vzorků prezentovaná jako silná zbraň českého týmu, pak slabá, zpátky silná chvilku proti Finům, aby se zas vrátila odborným žargonem do teritoria “nicmoc”. Což není úplně komplexní hodnocení. A ani klasické statistiky moc nepomohou. Češi první polovinu MS vedli úspěšnost proměňování přesilovek mezi všemi týmy na MS, aby po pádech a malých vzestupech nakonec skončili skončili s 22,5% úspěšností na 6. místě (ze silných týmů byly horší jen USA).

Přesilovka – základní data 

71,5 minuty v přesilovkách
161 střeleckých pokusů (2,25/min)
68 střel (0,95/min)
9 gólů (0,13/min)
13% střelecká úspěšnost
58 % pokusů mimo a zblokovaných

Co nám mohou říct pokročilejší statistiky?

  • Mohou nám ukázat, že existovaly pouze tři zápasy, ve kterých český tým donutil soupeřova brankáře k zákroku častěji než jedenkrát za minutu. To znamená méně než dvě střely za jednu klasickou přesilovku!
  • Jelikož jsme ručně sledovali střelecké pokusy, víme, že to není kompletní obrázek o přesilovkách. Máme důkazy, že se český tým docela snažil. Střeleckých pokusů bylo většinou mnohem víc. Spousta z nich ale byla zblokována nebo míjela cíl. V “nejhorších” zápasech (proti Švýcarsku, Německu a USA) potřebovali hokejisté kolem 4 a více střeleckých pokusů na jeden puk, který reálně ohrozil soupeřova gólmana.
  • Zblokované a mimo jdoucí střely můžete v v systému 1-3-1, který praktikovala vytěžovaná první přesilovková řada (Nakládal-Voráček-Kovář-Jágr-Erat), s dobrou pravděpodobností sbírat, protože obrana je často trochu staženější než v jiných případech.

zdroj pensionplanpuppets
Perfektní prezentace přesilovkového systému 1-3-1. ČR měla uprostřed Erata, před brankou Jágra. Zdroj: www.pensionplanpuppets.com 

  • Problém je, že tak často vytváříte pouze optickou převahu. Ideálním příkladem je situace hned z prvního zápasu proti Švédsku, kdy mezi 25. a 26. minutou první přesilovková formace zmáčkla na 110 sekund v obranné třetině, vyprodukovala 10 střeleckých pokusů, ale byla z nich pouze jediná (!) střela přímo na branku.
  • Naprostou většinu střel na branku přitom zaznamenali Jágr s Voráčkem (66,7 % střel celé první řady). Jakub Nakládal, který strávil 48 minut na vrcholku “deštníkové” struktury naší přesilovky dokázal propálit obranu a trefit branku jen pětkrát.
  • Dalším problémem byla absence překvapivé nahrávky. Příliš se nedařila riskantní nahrávka napříč pásmem Voráček-Kovář. Nahrávka často prošla, ale druhý z hráčů ji musel složitě zpracovávat, a zbavil se tak možnosti překvapivé střely. Také využití Erata bylo diskutabilní – po několika polostřelách na teč od Voráčka tato možnost z našich přesilovek postupně vymizela. Erat nakonec zaznamenal v přesilovkách 6 střel na branku.
  • Celkovou neefektivitu přesilovkového snažení dokumentuje i veskrze průměrná střelecká úspěšnost 13,2 %, pokud bychom brali úspěšnost ze všech střeleckých pokusů, kleslo by číslo na 5,6 %. Jak ale ukazuje graf, pokud se týmu podařilo kupit střelecké příležitosti, dřív nebo později gólmana překonal.
  • Pozitiva? Hvězdami nabitá první formace neměla s výjimkou zápasů proti Kanadě problém dostat se do pásma. Druhá řada měla s tímto opticky trochu větší problém, ale ve finále dosáhla podobné palby 1 střely na branku za minutu PP (při polovičním ice-timu). První řada ale byla výrazně produktivnější – zasloužila se o 7 přesilovkových gólů, zbytek týmu jen o dva.

Hodnocení:

Nevýhodou krátkodobých turnajů je, že nemáme k dispozici data v alternativním složením útoků. Na rozdíl od běžné sestavy přesilovkové pětky zůstávaly víceméně stejné. Bylo by zajímavé vidět v první formaci před brankou třeba Hertla, který se na rozdíl od Jágra v předbrankovém prostoru pere většinu času v NHL (a mimochodem dal svůj přesilovkový gól právě před brankou). Tým by posunem Jágra do druhé formace získal vyrovnanější přesilovkové lajny. Další otázkou je ne/využívání Erata v pozici mezi kruhy s možností jeho případného přesunu před branku, což odpovídá klasické strategii deštníku.

Ale to jsou samozřejmě vlhké sny gaučových manažerů a koučů. Vrátíme-li se na zem a k datům, můžeme konstatovat, že spíš než na plné využití zvoleného přesilovkového systému spoléhala hlavní přesilovková formace na individuální kvality jednotlivých borců – zejména Jágra s Voráčkem. Ze spolupráce bodově těžil také Kovář.

Bonusy:

V grafu najdete naznačenou souvislost mezi počtem střeleckých pokusů a gólů. Pokud se českému týmu podařilo vytvářet útoky s více střeleckými pokusy, byl úspěšnější (zelená barva značí využití přesilovky). V dalších záložkách pak najdete týmové a individuální statistiky z jednotlivých zápasů. Většinu z nich nikde jinde nenajdete, protože jde o ručně sbíraná #ninjadata. A nezapomeňte ani na fotoseriál, který převádí zde prezentovaná data v jedné přehledné ukázce, jak probíhala česká přesilovka.

<a href=’#’><img alt=‘ ‚ src=’https://public.tableau.com/static/images/PP/PPCZEnaMS2015iihfworlds/PPshrnut/1_rss.png‘ style=’border: none‘ /></a>

  Otevřít graf/tabulky v novém okně (pro mobilní telefony)

FOTOSERIÁL: ČESKÁ PŘESILOVKA

Česká přesilovka měla často dost podrobný průběh, který jsem už popisoval v číslech. Jeden seriál obrázků ale vydá za hromadu čísel, pojďme si tedy nasimulovat elektronickou tužku, a ukažme si, jaké herní vzorce čísla reprezentují.

PP1_F
1. Českým hráčům se podařilo usadit se v pásmu, po první zblokované střele Kovář uklidňuje situaci a vrací na Nakládala, aby se mohla rozjet akce

PP2_F
2. Nakládal puk podrží a posílá jej na Voráčka…

PP3_F
3. … který nechce hru zpomalovat a z první posílá na Kováře.

PP4_F
4. Kovář si ale popojede dopředu, puk jde za něj a Kovář jej musí lovit u mantinelu. Moment překvapení je fuč.

PP5_F
5. Po krátké výměně Kováře s Jágrem (sjel za branku) a Nakládalem se nicméně Kovář dostává ke střele, ale vyklekává jej obránce, clonění není dokonalé a vlastní hráči spíš komplikují život Kovářovi než gólmanu Berrovi.

PP6_F
6. Kovář se snaží najít skulinku v brance, ale jeho střela jde mimo a Voráček se vydává za pukem, aby mohl rozjet další kolo z podobné přesilovkové kuchařky. 40 sekund přesilovky pryč a český tým má za sebou 2 separátní střelecké pokusy a 0 střel přímo na bránu.

Oslabení

O oslabení jsme původně psát ani nechtěl, ale když si pečlivě sbíráte data k jiným herním situacím, zbydou vám i statistiky pro oslabení. Proč se tedy nepodělit?

oslabení – základní data

48,4 minuty v oslabení
6 obdržených gólů(0,12/min)
91 střeleckých pokusů soupeře (1,88/min)

Co říkají statistiky?

  • Čísla naznačují rovnováhu vesmíru mezi přesilovkami a oslabeními českého nároďáku, což vzhledem k pětici slabších protivníků není úplně lichotivá vizitka. Přesilovková komanda byla podobně produktivní jako sestavy na oslabení děravé. Češi potřebovali na přesilovkový gól 7,5 minuty, soupeři na překonání naší oslabené obrany 8 minut.
  • Rozdíl byl zejména v absolutním času stráveném v přesilovkách a v oslabení (71 vs 48 minut), nicméně hlavní rozdíl vytvářejí právě zápasy proti papírově slabším týmům.
  • V boji proti nim Češi celkem dokázali zamezovat střeleckým pokusům soupeře. Silnější týmy (v čele s Kanadou) ale dostávaly bránící hráče pod velký tlak (v semifinále hvězdný kanadský tým vyrobil 4,29 střeleckých pokusů za minutu, což se Čechům nepodařilo v žádném zápase).
  • Ze silných soupeřů jsme dokázali vymazat střelecké pokusy jen Američanů, ale to bylo trochu ovlivněno průběhem zápasu (a také tím, že protivníkovi se podařilo skórovat jednou až těsně po skončení přesilovky, technicky vzato tedy ve stejném počtu hráčů na ledě).
  • Oslabení na rozdíl od přesilovek nemá tak pevné dvojice, střídá se v každou volnou chvíli, a tak je lákavé srovnání, kdo byl u nejmenšího i největšího počtu gólů. Je to samozřejmě vrtkavá statistika, protože se bavíme o malém počtu minut, takže bych z čísel nedělal velké závěry, ale nejvíc gólů dostal Koukal (4), žádný například Erat nebo Vondrka (v tabulce s individuálními daty můžete porovnat i další hráče).
  • Hodilo by se mít k dispozici i střelecké pokusy, ty jsem bohužel u soupeřova týmu nesbíral. Případná hlubší analýza oslabení by je ale potřebovala, a určitě by neškodila ani přesná lokalizací střeleckých pokusů na ledové ploše. I v přesilovkách a oslabení je rozdíl, jestli dovolujete soupeři střílet z předbrankového prostoru nebo pouštíte jen neškodné střely od rohu modré čáry.

         

<a href=’#‘><img alt=‘ ‚ src=’https://public.tableau.com/static/images/SH/SHCZEnaMS2015iihfworlds/SrovnnPPaOSL/1_rss.png‘ style=’border: none‘ /></a>

Otevřít graf a tabulky v novém okně (vhodné pro mobily)

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Pomůžete tak stránce k rychlejšímu rozvoji. Tlačítka najdete vpravo pod tímto textem. Díky moc!