DataMS 2015Reprezentace

Hybatelé české ofenzivy: Voráček, Jágr a Erat

9.5.2015 — by The Hockey Ninja0

main

DataMS 2015Reprezentace

Hybatelé české ofenzivy: Voráček, Jágr a Erat

9.5.2015 — by The Hockey Ninja0

Dvě a půl minuty do konce, prohráváme o gól. Potřebujete se dostat do soupeřova pásma, abyste mohli odvolat brankáře. Koho pošlete na led? Trojice v titulku nebyla zvolena náhodně. Jde o hráče, kteří zatím nejčastěji vstupují s pukem do útočné třetiny a/nebo jsou v tom nadprůměrně úspěšní.

“Není ranky, není branky”, říká se v hokeji. Tradiční moudra ale zákeřně zamlčují, že pro ranku i očekávanou odměnu se nejdřív musíte dostat do útočného pásma. Což není tak automatické, jak by se mohlo zdát. Schopnost a někdy i troufalost vydat se s pukem proti zformované obraně je velmi ceněná: obzvlášť když ji dokážete opakovat s vysokou úspěšností. Hokej totiž opravdu není tak náhodný sport, jak by se občas dle komentářů mohlo zdát. Platí poměrně jasné přímé úměry: víc úspěšných vstupů do útočného pásma = víc střeleckých pokusů. Víc střeleckých pokusů = … to už víte: víc gólů. Samozřejmě ne hned a vždy, ale v dlouhodobém horizontu.

Vstupy do útočné třetiny nesledují (zatím) ani podrobné statistiky NHL, to ale nezabránilo několika velkým fanouškovským projektům v ručním sbírání dat. A protože mistrovství světa je pro The Hockey Ninju příležitostí prezentovat užitečnost moderních statistik, řekli jsme si, že to zkusíme taky. Výsledky myslím stojí za to. Za data patří velký díky @kesid89, bez nějž by tato studie nevznikla.

Co jsme sledovali a proč?

  • Analyzovali jsme stovky útočných snah českých hráčů o vstup do útočné třetiny.
  • V zásadě rozlišujeme dva typy: kontrolované a nekontrolované vstupy do pásma. Kontrolované (+) = v průběhu přechodu nemá soupeř ani na chvilku puk. Nekontrolované (-) = soupeři se podařilo při vstupu do pásma přerušit alespoň na chvíli akci a získat puk.
  • Akce nás zajímala ale až do chvíle, než puk opustil útočnou třetinu (z hlediska Čechů). Díky tomu i nekontrolované vstupy (hodnocené spíš negativně) mohou ve finále skončit střeleckým pokusem. Pokud si všímáte poctivě dění na ledě, k mnoha závarům dochází poté, co bránící tým není schopen dostat puk do středního pásma. Jen se to neděje logicky tak často a střel je z podobných situací míň.
  • Cíleně se můžete dostat do útoku třemi základními způsoby: zavezením, přihrávkou nebo nahozením.
  • Mezi nimi je dost zásadní kvalitativní rozdíl: zavezení a přihrávka dlouhodobě generuje mnohem větší počet následných střeleckých pokusů než nahození (v NHL v sezóně 2012/13 to spočítali na rozdíl mezi 0,62 vs. 0,28 pokusů na útok).
  • Výhodnější je tedy mít typy hráčů, kteří dokáží vstoupit do pásma zavezením puku nebo přihrávkou. Sledovali jsme tedy nejen vstupy do pásma a úspěšnost, ale i způsob, jakým bylo útoku dosaženo.
  • V grafech najdete jako obvykle data jen z rovnovážného stavu, tentokrát jen 5v5, protože při hře čtyř proti čtyřem se vstup do pásma zjednodušuje.

Drobné poznámky: MS je zvláštní turnaj s malým množstvím dost rozdílných zápasů. Berte v potaz, že jde o statisticky malý vzorek, který jen naznačuje možné trendy. Navíc Rakousko není Kanada. Osobně mě mnohem víc zajímá schopnost zaútočit proti silným soupeřům, jenže to znamená koukat se na výsledky pouhých dvou zápasů. A do třetice: grafy zobrazují dění na ledě ovlivněné strategií, ne absolutní schopnosti hráče. Pokud má třeba třetí a čtvrtá lajna za úkol nahazovat puky, my zjistíme jen to, že je opravdu nahazuje (a dobrovolně se zbavuje šance lepšího útoku). Nebo zjistíme, že se do ní propadl hráč, který je nadprůměrně úspěšný ve vstupech do pásma a ve třetí řadě zůstává tento potenciál nevyužitý (Martin Erat). 

5 věcí, které jsme zjistili

Jaromír jágr über alles – 47 útoků/68%

43 let, dopředu deklarovaná podpůrná role a stejně to nebylo nic platné. Jaromír Jágr je opět významnou součástí české ofenzívy a jeho řada na něj výrazně spoléhá v generování útočných pokusů. Jágrův centr Kovář má o 20 průniků do pásma míň! Nevím, jak to zapadá do narativu, že Kovář aspol. neřeší, že hrají s Jágrem: čísla naznačují opak. Jágr si říká o puk ve středním pásmu a má největší počet úspěšných vstupů do pásma zavezením (15). Jeho úspěšnost ale je spíš průměrná.

Jakub voráček – 41/74%, 41 střeleckých pokusů

Jedna věc je zavést puk do pásma, druhá věc je vyrobit z něj střeleckou příležitost. Z Jágrových průniků zatím vzniklo 28 střeleckých příležitostí, z Voráčkových ofenzivních snah 41. To samo o sobě nemusí být vizitkou obou borců, ale i příspěvkem do debaty o efektivitě a taktice jednotlivých řad. U Voráčka ale vysoká čísla nepřekvapují, ve Philadelphii byl s přehledem nejlepší v zavážení puků do pásma a analytik na blogu glosoval výsledky slovy: “It’s Jake Voracek’s world, we just live in it.” Reprezentace by toho měla maximálně využít.

Spolehlivé duo SObotka & erat: 86% a 83%

Když se Erat nebo Sobotka rozhodnou k útoku, můžete se prakticky spolehnout, že výsledkem bude držení puku v útočném pásmu. U Sobotky zaujme vysoký počet kontrolovaných nahození, které jsou tak trochu součástí jeho strategické výbavy. Erat je zvláštní případ: většina pozorovatelů si myslí, že nehraje dobře a jeho propad sestavou naznačuje, že se mezi ně asi počítá i trenér Růžička. Když se ale podíváte na výkon první řady v zápasech proti Švédsku a Lotyšsku, s Eratem procházela do útočného pásma takřka s 81% úspěšností. Druhá řada s Eratem zase odehrála velmi solidní zápas proti Kanadě. Martin Erat má navíc velmi dobré % střeleckých příležitostí (Corsi %), když je na ledě, jeho tým diktuje hru. Dobré vstupy do pásma pravděpodobně budou jednou z příčin.

Obránci podporující útok? Ne, díky!

Největší rozdíly v číslech najdeme mezi útočníky a obránci. Obránci z logiky jejich role mnohem častěji nahazují a výsledek je mnohem častěji neúspěšný. Nemusí tomu ale tak být automaticky: vše záleží na týmové taktice. Mám pocit, že jsem v jednom zápase Kanada-Švédsko viděl víc útočných průniků obránců, než při pěti českých vystoupeních dohromady. Hodně zvláštní pohled je v tomto směru pohled na nejčastěji útočícího obránce českého týmu. Na tomto místě neobjevíte ofenzivní typy Němce nebo Nakládala, ale Honzu Hejdu, který je typickým defenzivním specialistou zvyklým krýt záda rozehrávačům. Kde je chyba?

čeho jste si všimli vy?

Sběr dat je náročný a zápasy jdou rychle po sobě, takže tento článek berte pouze jako základní představení konceptu a shrnutí několika postřehů. Na podrobnější analýzu bude snad čas po mistrovství. V následujících grafech (přepínejte mezi nimi pomocí záložek) můžete podrobně analyzovat všechny hráče a jejich výkony ve vstupech do soupeřovy s třetiny. Spolu s dalšími daty na těchto stránkách máte k dispozici víc informací než dřív. To nejlepší na konec: i grafy se vstupy do pásma se budou postupně aktualizovat. Tento článek tak bude zastarávat, ale v grafu najdete nové podněty a čísla. Příjemnou zábavu!

Interaktivní grafy – vstupy do pásma

Pokud se vám například na mobilu špatně pracuje s grafy, otevřete si je v tomto okně.

Autor fotografie: Pawel Maryanov