Hokej rozhodují góly. K tomuto banálnímu zjištění nepotřebujete doktorát ze statistiky. Góly ovlivňují skóre, pomáhají k výhrám, a když se daří, tak i k titulům.
Problém je, že v jednom zápase jich padne vlastně velmi málo. To dělá v kontextu celkového dění z každé branky velmi vzácnou a náhodnou událost. Událost, která stejně tak dobře jako kvality borců na ledě může odrážet pouze statistický šum (náhodný odraz nebo třeba uklouznutí obránce). Potřebovali bychom stovky a stovky zápasů, abychom dokázali určit dlouhodobé schopnosti hráčů a odflitrovat náhodu. Podobnou porci dat ale ve většině případů nemáme…
Málo gólů, statistické neštěstí
Počítejte se mnou: V uplynulém ročníku extraligy padlo v průměru 5,6 gólů na zápas. Při vyrovnaných čtyřech útočných a obranných řadách (odlišné konfigurace pro zjednodušení pomiňme) se každý hráč „potká“ na ledě s 1,4 góly. Z toho jen polovinu (0,7) vstřelí hráčův tým a ještě u menšího počtu si hráč na ledě připíše gól, nebo asistenci. To je vlastně titěrný zlomek dění na ledě, ze kterého pak často děláme dalekosáhlé závěry.
Co se děje ve zbytku času? Co gólům předchází a co zvyšuje pravděpodobnost skórování? Je to snad nepodstatné, když to ignorujeme? Hokejoví analytici si myslí, že rozhodně ne a ve sbíraných datech hledají užitečné informace. A daří se jim to. Představte si, že existují metriky, které dokáží lépe předpovědět, jestli bude tým dlouhodobě úspěšný než samotné vstřelení branky! Nebo že můžeme s velkou pravděpodobností konstatovat, že konkrétní tým nevyhrává proto, že je tak dobrý, ale že má jen celkově šťastnější období a jeho výkony nejsou tedy udržitelné.
Souhrnně se nové metriky nazývají pokročilé statistiky či nóbl statistiky (fancy stats). Nebo jim můžete říkat statistiky 2.0.
Analýza náhody a hráčské smůly
Nóbl statistiky jsou nejčastěji spojovány s termíny jako Corsi (střelecké pokusy) a Fenwick (nezblokované střelecké pokusy), ale jejich záběr je výrazně širší. Sledují se střelecké a brankářské úspěšnosti z různých pozic na ledě, zjišťuje se, jak se dynamika zápasů mění za různého skóre, známým statistikám se přidávají srovnatelné časové dimenze (místo nepřesného „využití přesilovek“ se pracuje s počtem vstřelených branek za 20/60 min. nerovnovážného stavu, místo gólů sledujeme počet vstřelených branek v situacích 5v5 na 60 minut čistého času atp.).
Na rozdíl od nešťastného českého Radegast indexu, který splácává různé nesouvisející situace do jednoho nic neříkajícího čísla, moderní statistiky naopak pitvají jednotlivé herní činnosti a rozšiřují naše chápání, jak hokej funguje. Díky nóbl statistikám začali trenéři v NHL o jednu až dvě minuty dřív odvolávat brankáře v power-play (= největší šance na vítězství), přestali tak často nasazovat jednoho brankáře ve dvou zápasech po sobě (zbytečné riziko slabšího výkonu i zranění) a docenili mnohé neviditelné hráče, kteří pomáhali svým týmům jinak než pomocí gólů nebo asistencí.
Analýzy vstupů do útočné třetiny zase spočítaly nevýhody bezhlavého nahazování puku a oddělily týmy, kteří dokáží efektivněji dobruslovat volné kotouče od těch, kteří vlastně jen předávají puk soupeři.
Sportovní revoluce v plném proudu
Statistiky se nevyrábí „pro statistiky“. Data umíme transformovat v užitečná a konkrétní čísla. Díky nóbl statistikám víme, že nadprůměrná úspěšnost při buly Patrice Bergerona z Bostonu přináší týmu v sezóně zhruba dva až tři góly navíc. Víme ale taky, že jeho schopnost vytvářet tlak na nejlepší lajny soupeře je ale mnohem cennější.
A může toho být mnohem víc. Tradice statistik v baseballu je neporovnatelně silnější než v hokeji. Přesto po zavedení kamerového systému sledování hráčů a míče zjistili, že někteří polaři, považovaní díky spektakulárním zákrokům za kvalitní obránce, ve skutečnosti nejsou tak dobří. Mnohem lepší byli ti, kteří díky dobré poziční hře žádné skoky na poslední chvíli tasit nemuseli. V NHL se experimentuje s infračervenými senzory a v nejlepším případě by se systém mohl zavést od sezóny 2015/16.
To všechno samozřejmě hned v Česku nebude. Smyslem této stránky je ale ukazovat, v čem jsou nová data a jejich analýza užitečná, jak můžou fanouškům, hráčům, médiím i trenérům pochopit dění na ledě a jak se dají aplikovat v konkrétních případech třeba na extraligu nebo reprezentaci. Věřím, že se najdou lidé, kterým to přijde stejně zajímavé jako mně.
