AnalýzyData

8 zásadních otázek k Naganu, na které můžou odpovědět statistiky

4.5.2018 — by The Hockey Ninja3

main

AnalýzyData

8 zásadních otázek k Naganu, na které můžou odpovědět statistiky

4.5.2018 — by The Hockey Ninja3

+ Slíbená kompletní data českého týmu, ve kterých se můžete vrtat

O Naganu jako zlatém momentu českého hokejové historie byly popsány náklaďáky papíru. Víme, jaký byl Ivan Hlinka trenér, víme o Růžičkovu projevu v kabině, Haškově puntičkářské touze nedostat gól ani v tréninku a chybí málo, aby v hokejové Síni slávy vystavovali koberce nasáklé drahocennými zbytky ethanolu z letadla, které dovezlo české hokejisty domů.

Tyhle věci jsou samozřejmě super a patří ke sportu, málokdy se ale rozebírá samotné dění na ledě. Jak vlastně “naši” tenkrát hráli, stálo to za to, zasloužili si vyhrát? Kteří hráči byli pro tým zásadní, jaké byly jejich role? Prošel jsem všechny zápasy nároďáku v Naganu, posbíral vybrané moderní statistiky a podíval se na slavný turnaj jejich optikou. V prvním článku o Naganu se zaměřuju na obecné souvislosti a změny v hokeji za posledních dvacet let, tentokrát nabízím data za všechny hráče týmu a pár postřehů k jejich hře formou odpovědí na zkoumavé otázky.

Otázka první a zásadní: Jak moc velká haluz to byla?

Mno… ve skutečnosti ne tak velká, jak jsem si myslel a jak by se z adorace Haška mohlo zdát. Nagano mělo specifický průběh: týmy měly hrozně málo času na přípravu a to bylo na ledě znát. Úvodní zápasy byly zmatenější, hráči se sehrávali, později bylo líp. I výkonnost českého týmu šla nahoru. Ve většině zápasů byl tým o chloupek lepší než soupeř nebo aspoň na remízu. Se dvěma výjimkami.

rozpiszapasu

První zápas s Ruskem ve skupině, kdy naši nebyli schopni vyrobit ani závěrečný nápor, a pak čtvrtfinále s USA. Jestli máte křehké národní srdíčko, zakryjte si oči a přeskočte na další odstavec. Pro vás ostatní: měli jsme PROHRÁT. Ne kvůli první třetině, celý zápas byl tým pod velkým tlakem a obrana dost hořela (podrobněji v prvním článku o Naganu). Poměr šancí byl v podstatě podobný jako v českém zápase proti outsiderovi skupiny z Kazachstánu: jen v opačném gardu. Američané si proti nám vytvořili 43 šancí, což jsou v přepočtu zhruba 4 góly. Dali jen jeden.

Co zbytek play-off? V semifinále měl většinu zápasu o trochu více ze hry český tým a Kanada dotahovala až mocným finišem a dominancí v prodloužení. Ve finále si Rusové moc šancí nevytvořili, což dost kontrastovalo s prvním zápasem, kdy českou obranu opakovaně rozebírali.

Otázka druhá: A ten Hašek… jako dobrý?

Jo. Hodně dobrý. Statisticky vzato je Hašek asi nejlepším gólmanem všech dob. Pokud porovnáváte jeho brankářskou úspěšnost s průměrnou úspěšností dané doby, jeho čísla vyskakují nejvíc. Jedním z velkých paradoxů zůstává, že vlastně Hašek neměl následovníky a vývoj brankářského stylu šel jiným směrem.

hasek - strely

V Naganu na Haška mířilo 335 střel, 154 prošlo na branku, 79 z nebezpečných prostor. Hašek ale pustil jen šest branek. 96,1% úspěšnost ve všech herních situacích. Všech šest gólů bylo z prostoru před brankou, pět na jeho pravé straně s vyrážečkou. Hašek byl skvělý, navíc velmi dobře působil jako rozehrávač, dojížděl puky za brankou a snižoval tím efektivitu soupeřových útoků založených nahozením.

Otázka třetí: Co ten s těma vlasama?

Kanadské bodování málokdy odráží důležitost role konkrétního hráče v týmu. V Naganu 1998 z českého týmu: 1. Patera 2+3, 2. Jágr 1+4, 3. Ručinský 3+1, 4.-5. Reichel/Růžička 3+0.

Týmový výkon, říkáte? Aniž bych chtěl snižovat zásluhy ostatních, Jágr byl opravdu někde jinde. Nahrával, tlačil se do zakončení, ale hodně pomáhal také v tranzici. Bral na sebe zodpovědnost, tahal puky z vlastního pásma, snažil se je dostat do útočného. Trenéři jej v zásadních situacích posílali na led ob střídání (do Dopitovy lajny na úkor Moravce), takže jsou data trochu zkreslená (měl k dispozici víc času než ostatní). Ale věřte, dokázal ho rozhodně efektivně využít.

jagr - stats

Po mistrovství s malíčkem se tomu těžko věří, ale v devadesátých letech byla image Jágra v Česku dost rozporuplná. Šlo o verzi oblíbeného narativu “v nároďáku mu to moc nejde”, opepeřenou Jágrovou náchylností ke zranění (ostatně nedílnou součástí záběrů z Nagana jsou prostřihy na č. 68, jak odchází předčasně do kabin a neustálé spekulace, jestli je v pořádku).

Grafy: Všechny Jágrovy střely a střely ostatních, na které Jágr nahrával

jagr - strely jagr - nahravky

V Naganu byl JJ klíčovým prvkem české ofenzívy. Střílel, nahrával, vyvážel puky, poutal na sebe pozornost soupeře. Český tým se mimo přečíslení horko těžko dostával do pásma – Jágr byl schopen i v nejtěžších zápasech proti USA a Kanadě zbavit se těsné obrany a dotlačit kotouč do útoku, aniž by musel nahodit, přestože si ho soupeři pochopitelně všímali. Jágr byl dominantní ve všech individuálních statistikách, které jsme sbírali (střely, nahrávky, kontrolované vstupy do pásma, kontrolované výstupy z pásma). Často s velkou převahou.

jagr do 4

Otázka čtvrtá: Ještě někdo jinej do fantasy ligy?

Zajímavých hráčů měl český tým víc. Hrozně se mi líbil Dopita. Byl silný, bral si puk v obranné třetině a byl schopný jej spolehlivě vyvézt, rozehrát… jeho lajna fungovala dobře s Moravcem a přešla ještě o level výš, když v ní “double-shiftoval” Jágr.

Beránek (třetí člen Dopitovy lajny) byl hodně vidět. Beránek s Dopitou se ocitali po Jágrovi nejčastěji v zakončení a často šlo o zajímavé pozice před brankou.

vsechnylajny

Paterova lajna si díky účasti na obou gólech v semifinále a finále vysloužila zlaté místo v naganských dějinách, reálně se ale při jejím pobytu na ledě nic divokého nedělo. Spolu s Reichelovou lajnou se při jejich pobytu na ledě střílelo míň na obě branky. Obě lajny měly trochu smůlu – nehráli s Jágrem.
Na druhou stranu trojici Lang-Reichel-Ručinský jste rozhodně nemohli vyčítat nedostatek skillu a kombinačních kvalit.

kombinacedruhalajna

Otázka pátá: Jak jsme na tom byli s obránci?

Jak už jsem vysvětloval v prvním článku, způsob bránění před dvaceti lety byl trochu specifický. Zdráhám se hodnotit techniku, úspěšnost je prostě očima z roku 2018 nízká. Ale zas vznikaly zábavnější situace!

Dnes se hodně mluví o moderních obráncích. Fakt je, že v Naganu s pravidlem ofsajdu na červené (podrobněji opět v předchozím článku) se blbě uživil bek, který neuměl rozehrávat. Forčekingu bylo výrazně míň, takže buď jste přerušili akci soupeře a vyhodili puk rovnou ven nebo se soupeřova obrana stáhla, vaši útočníci ujeli do středního pásma a vy spolu s kolegou z obrany jste se museli kombinací nahrávek a vyvezení dostat s pukem za modrou čáru. To je paradoxně větší požadavek na beky než ten současný, kdy nikdo nemá čas na vaše bruslení s pukem (pokud nejste první) a vyžaduje se zpravidla rychlá a přesná rozehrávka.

obranci

obrancizxze

Naši obránci se o dobré vyvezení puku podělili prakticky rovným dílem. Aktivní byli zejména Špaček s Kučerou. Na druhé straně hřiště byl nejvíc vidět Jiří Šlégr, který rozehrával, měl několik zajímavých dlouhých pasů, a ocital se nejčastěji z obránců v zakončení. Z prezentovaných dat to tolik není vidět, ale byl jednoznačně top obránce.

slegr stretch pass

Honorable mention: Petr Svoboda – všichni si ho pamatují jako střelce zlatého gólu, ale on byl zábavný celý turnaj. Měl přehled na ledě, dobře rozehrával a měl i “správné návyky” v obraně. Věděl, kdy dát háček, kdy si soupeře přidržet rukou, kdy teatrálně zvednout ruce, protože ten borec vedle spadl přece úplně sám od sebe. Teda věděl… jak se to vezme. Svoboda měl nejvíc faulů z celého českého týmu. Zároveň ale také na něj bylo nejvíc faulů spácháno. Na obránce!

vylouceni

Otázka šestá: Proč trenéři vystřídali Čalouna a nahradili jej Hejdukem?

Jsem fanoušek Colorada. Spím v přerostlým XXL tričku Avalanche s číslem 23 na zádech. A těžko mě můžete obviňovat z toho, že bych “svému” ex-kapitánovi nepřál. Ale s Čalounem byla Paterova lajna výrazně nebezpečnější a jeho nahrazení se zdá jako chyba.

Grafy: Střely Čalouna vs. střely Hejduka

caloun hejduk

Samozřejmě, trenéři mohli mít pro čtvrtou lajnu jiné úkoly, možná se Hejduk jevil líp v tréninku, ale na ledě v zápasech ohrožoval branku Čaloun prakticky nejvíc z celého týmu. Ale nebodoval, navíc měl několik vyloučení (což jsou čísla, které s oblibou používají i lidé, kteří jinak statistiky neuznávají), což asi přispělo k tomu, že na jeho místo nastoupil Hejduk a že se vůbec Hejduk v Coloradu objevil.

Milan Hejduk v Naganu nevypadal jako jeden z nejobávanějších střelců NHL, ke střelám ve slotu se moc nedostával. Víc ale pomáhal s rozehrávkou a v soubojích u mantinelu se dokázal zbavit obránců a jít do další kombinace.

Otázka sedmá: Jak pravděpodobné byly “medailové” góly českého týmu střelami po buly?

Dva nejslavnější góly z naganského turnaje: střely Šlégra a Svobody od modré se sobě vzácně podobaly. Pravděpodobnost střely z podobného prostoru, která projde přes obránce, brankáře a trefí branku, není dnes vysoká. K preciznímu modelu bychom potřebovali automatické systémy sběru dat, které berou v potaz postavení všech hráčů v dráze střely a předchozí pohyb puku, ale v roce 2018 bychom se bavili o 2-3 %. Češi v Naganu měli 22 střel po buly od modré, dali dva góly – od modré jejich střely lítaly s 9% úspěšností. Pokud v něčem přála českému týmu štěstěna, tak to krom Haška byly tyhle medailové góly.

Grafy: Střely českého týmu po buly (první nahrávka)

strelyodmodre

Můžeme samozřejmě jen fabulovat, co by se stalo, kdyby dal gól soupeř. Ale český tým rozhodně nebyl na turnaji nejlepší v ofenzívě. Sice si vytvářel přiměřené množství šancí, ale ne vždy ve chvílích, kdy potřeboval zabrat (po otočení zápasu s Ruskem ve skupině, po vyrovnání s Kanaďany v SF). Čekat v obraně, bojovat o puky ve středním pásmu a využívat spíš brejky mu docela vyhovovalo.

svoboda

Otázka osmá a poslední: A nějakou bizarní statistiku na závěr tam nemáš?

“Ale jak je libo,” ozvalo se ze sluchátka.

hasek

INTERAKTIVNÍ DATA Z OLYMPIÁDY V NAGANU 1998

Všechna data jsem upravil a připravil do interaktivních grafů, které si samozřejmě můžete v klidu projít sami (a objevit třeba další interpretace a souvislosti). Jako zvukovou kulisu doporučuju třeba tohle:).